Listopad 2011

Návštěvnost 122

28. listopadu 2011 v 16:39 | Mischa |  Týdenní návštěvky
Navstevnost za minuly tyden (21.11. 2011 - 27.11. 2011) je:
Pondeli: 61
Utery: 50
Streda: 56
Ctvrtek: 47
Patek: 58
Sobota: 76
Nedele: 62

Celkem: 410

Moooc děkuju všem co tenhle blog nadále podporují i když tady tento týden mnoho věcí nepřibilo. Budu se snažit si vás uddržet i nadále :)

video of Eragon

27. listopadu 2011 v 17:39 | Mischa |  Videjka


Opět přináším, další video o Eragonovi :)

Meče jezdců

26. listopadu 2011 v 11:59 | Mischa |  Meče


U některejch bych osobně ani neřekla, že jsou to ony...

Hero

26. listopadu 2011 v 11:19 | Mischa |  Videjka
Můj hrdina :)



Syn muže

26. listopadu 2011 v 11:09 | Mischa |  Videjka
Eragon je doslova synem muže :)


Navíc hezky zpracované video :)

Važ si toho co máš

23. listopadu 2011 v 20:19 | Mischa |  Obrázky :)
Hodně lidí si ani neuvědomuje kolik toho má. Že má kde spát, má co jíst, s kým si pokecat, může běhat po louce, tančit... Máme víc než potřebujeme.

Hodně lidí nemůžu chodit, nevidí tu krásu světa...


Víc než hudba?

23. listopadu 2011 v 15:49 | Mischa |  Songs
I když tohle není song, kterej by se mi zrovna dvakrát líbil, musím uznat že v něm je kousek pravdy...


Návštěvnost 121

21. listopadu 2011 v 15:29 | Mischa |  Týdenní návštěvky
Navstevnost za minuly tyden (14.11. 2011 - 20.11. 2011) je:
Pondeli: 64
Utery: 48
Streda: 52
Ctvrtek: 80
Patek: 50
Sobota: 70
Nedele: 58

Celkem: 422

Moooc vám děkuju, hlavně za ten čtvrtek :) udělejte mi stejnou radost aji příští týden :)

Aerosmith

19. listopadu 2011 v 22:50 | Mischa |  Songs
Tahle písnička se mi prostě nehorázně líbí


A váš názor?

Nepodporuju DATART !!!

19. listopadu 2011 v 11:30 | Mischa |  Moje kecy
Ať se to někomu líbí nebo ne, opravdu nehodlám podporovat tu, dle mého názoru, přiblblou soutěž !!! Už mě štve, že u každýho článku se objeví minimálně jeden koment ve stylu
"Pomůžeš mi při získání dárku s Datartem, tím že mi daruješ ozdobu, prosím."

Protože si myslím. že blog by měl být o tom, že lidé čtou a zajímají se o vaše články a né že spamují s Datartem.

Omlouvám se všem co mě slušně prosili o hlas a dokonce to napsali i do složky "Reklamy", ale opravdu nebudu tuhle soutěž podporovat. Možná bych na to měla jinačí pohled, kdybych v ní byla sama zapojená, ale takto mi to příjde spíš jako "otravné spamy" než jako soutěžní shánění hlasů.

Kvůli tomuhle do horního menu přibude nápis:

Nepodporuji vánoční soutěž od Datartu !!!

Tohle je čistě můj názor, nikomu neberu že je třeba zapojený v soutěži, nebo ji podporuje.

Různý úhel pohledu

18. listopadu 2011 v 20:00 | Mischa |  Obrázky :)
Tomuhle se říká různý úhel pohledu xD


Za bleskovku

18. listopadu 2011 v 12:09 | Mischa |  Diplomky for you

Konečně jsou tady diplomky za 9. bleskovku

1. místo
diplomek pro N!K!Ta XĐ ™
- snad jsem splnila roztomilost obrázku :)

2. místo
diplomek pro KráTerka-Terka
- chtěla jsi něco sexy =D

3. místo
diplomek pro Kačíí
- tohle je podle mě hezky oblečená holka ;)

Diplomek pro Romiss
- přišla jsem na zjištění že modrá a růžová k sobě fakt jdou :)

Diplomek pro teenage-world
- další LMFAO :)

A poslední diplomek pro kiley
- snad je to pro tebe dost roztomilý ;)

Doufám že se všem diplomky líbí :)

s pozdravem Mischa :) :)

Věřte si !!!

17. listopadu 2011 v 12:49 | Mischa |  Moje kecy
Hej ty!

Áno, ty.

Prestaň byť zo seba nešťastný/á. Si perfektný/á. Prestaň si želať, kiež by si vyzeral/a ako niekto iný, alebo aby ťa ľudia mali radi tak, ako majú radi niekoho iného. Prestaň sa snažiť dostať pozornosť od ľudí, ktorí ti ubližujú. Prestaň nenávidieť svoje telo, svoju tvár, svoju osobnosť, svoje nedokonalosti... miluj ich. Bez nich by si to nebol/a ty. A prečo by si chcel/a vôbec byť niekým iným? Buď sebavedomý/á, buď sám/a sebou a usmievaj sa. Tvoje šťastie nebude závisieť od toho, či sa to páči niekomu inému. Buď šťastný/á, miluj svoje chyby, pretože práve ony ťa robia jedinečným/ou... :)


Drahé dívky

16. listopadu 2011 v 18:59 | Mischa |  Obrázky :)
Tohle je pro všechny dívky, a hlavně pro ty, které si nevěří...


Milá děvčata, nebuďte nejisté. Nepotřebujete žádný Make-up a krásné oblečení. Všechny jste zku*veně krásné.

Věř, běž a dokážeš

15. listopadu 2011 v 22:09 | Mischa |  Nezařaditelná :)
Věř, běž a dokážeš...

Jděte si za svým snem, a získejte to co chcete !!!

Dali Ti krídla

14. listopadu 2011 v 18:49 | Mischa |  Songs
Hrozně smutná, ale moc pěkná písnička



Návštěvnost 120

14. listopadu 2011 v 16:29 | Mischa |  Týdenní návštěvky
Navstevnost za minuly tyden (7.11. 2011 - 13.11. 2011) je:
Pondeli: 76
Utery: 43
Streda: 41
Ctvrtek: 63
Patek: 75
Sobota: 60
Nedele: 58

Celkem: 416

Moc vám děkuju za návštěvnost :) jste really best :))

Vymazaná scéna z Eragona

13. listopadu 2011 v 10:19 | Mischa |  Videjka
The epic cow


Byla bych ráda, kdyby se tohle dalo sehnat i v češtině :)

Ukázka z Inheritance

12. listopadu 2011 v 14:29 | Mischa |  Inheritance
Ukázka 4. kapitoly, ze 4. knihy... Inheritance

KRÁL KOČEK

"Kde zase jsi?" dožadoval se Gero a jeho vrásčitá tvář působila ve světle svíčky přísně. "Je potřeba zavést koně do stáje."

Eragon stál na stupínku v hlavním sále hradní věže, hned napravo od trůnu Lorda Bradburna, a usilovně se snažil nevnímat své bdělé sny. Položil levou ruku na hlavici Brisingru, zasunutého v pochvě, zaujal uvolněnější postoj a doufal, že si nikdo nevšimne jeho vyčerpanosti.

Z druhé strany trůnu stál Jörmundur, pod levou paží svíral helmici. Hnědé vlasy měl stažené dozadu do dlouhého copu a na skráních prošedivělé. Do štíhlé tváře nasadil prázdný výraz jako někdo, kdo je zvyklý čekat na druhé. Eragon si všiml, že zpod chrániče pravého předloktí vytéká Jörmundurovi tenká stružka krve. Vojevůdce musel utrpět nějakou ránu, ale nedal na sobě znát bolest.

Mezi nimi seděla Nasuada, oslnivá v zelenožlutých šatech, do nichž se oblékla teprve před chvilkou, když vyměnila zářivé válečné roucho za oděv vhodnější k panování. Bílý plátěný obvaz na její levé ruce svědčil o tom, že i na ní zanechal stopu nedávný boj.

Tlumeným hlasem, aby ji slyšeli jen Eragon s Jörmundurem, vůdkyně řekla: "Kdyby se nám tak povedlo získat jejich podporu…"

"Ale co budou chtít na oplátku?" zeptal se Jörmundur. "Truhlice máme skoro prázdné a budoucnost je nejistá."

Nasuadě se při odpovědi sotva pohnuly rty. "Možná chtějí pouze příležitost pomstít se Galbatorixovi." Odmlčela se. "Ale pokud to tak není, budeme muset najít něco jiného než zlato, čím bychom je přesvědčili, aby se k nám přidali."

"Mohla bys jim nabídnout pár sudů smetany," nadhodil Eragon, což Jörmundura upřímně rozesmálo. I Nasuada se tiše zasmála.

Jejich šepot ustal, když zazněly tři trubky před hlavním sálem. Pak otevřenými dveřmi na druhém konci sálu vstoupilo plavovlasé páže oblečené do tuniky se znakem Vardenů - bílým drakem držícím růži nad mečem, namířeným dolů na rudé pole. Páže zabouchalo do podlahy obřadní holí, kterou si přineslo, a tenounkým zpěvavým hlasem ohlásilo: "Jeho Nejvznešenější Královská Výsost, Grimrr Půltlapa, Král Kočkodlaků, Pán Osamělých Míst, Vládce Nočních Území a Ten, který Kráčí Sám."

Podivný titul: Ten, Který Kráčí Sám, poznamenal Eragon k Safiře.

Ale zasloužený, řekla bych, odvětila a on vycítil její pobavení, i když neviděl na místo v hradní věži, kde ležela stočená.

Páže ustoupilo stranou a dveřmi vkráčel Grimrr Půltlapa v lidské podobě, následovaný dalšími čtyřmi kočkodlaky, neslyšně našlapujícími velkými chundelatými prackami. Ti čtyři se podobali Solembumovi, jedinému kočkodlakovi, kterého Eragon do té doby spatřil ve zvířecí podobě: měli mohutná ramena a dlouhé nohy, krátké tmavé límce z chlupů kolem krku a v kohoutku, střapaté uši a ocasy s černou špičkou, jimiž ladně mávali ze strany na stranu.

Grimrr Půltlapa se však nepodobal žádnému člověku ani zvířeti, které kdy Eragon viděl. Měřil přibližně čtyři stopy jako trpaslíci, ale s trpaslíkem ani s člověkem by si ho nikdo nespletl. Měl drobnou špičatou bradu, široké lícní kosti a pod vzhůru zatočeným obočím vykukovaly zešikmené zelené oči lemované vějířovitými řasami. Černé střapaté vlasy mu vpředu visely do čela a ze stran a vzadu mu splývaly na ramena, kde byly hladké a lesklé jako srst jeho společníků. Eragon nedokázal odhadnout jeho věk.

Jediným Grimrrovým oděvem byla hrubá kožená vesta a bederní zástěrka z králičí kůže. Vpředu na vestě měl přivázané lebky asi tuctu zvířat - ptáků, myší a další drobné zvěře -, které mu za chůze chřestily o sebe. Zpod pásku bederní roušky mu šikmo vyčuhovala dýka v pouzdře. Na červenohnědé kůži měl četné jizvy, úzké a bílé jako škrábance na staré židli nebo stole. A jak naznačovalo jeho jméno, chyběly mu dva prsty na levé ruce; patrně mu je někdo ukousl.

Přes své jemné rysy byl Grimrr bezpochyby samec: měl tvrdé šlachovité svaly na pažích a hrudi, útlé boky a pevný krok, když pomalu postupoval sálem směrem k Nasuadě.

Žádný z kočkodlaků si podle všeho nevšímal lidí seřazených po obou stranách, dokud Grimrr neprocházel kolem bylinkářky Angely, která stála vedle Rorana a šesti jehlicemi současně pletla pruhovanou ponožku.

Když Grimrr spatřil bylinkářku, přimhouřil oči a vlasy se mu zavlnily a naježily stejně jako srst jeho čtyř strážných. Ohrnul rty a odkryl pár zahnutých bílých špičáků a k Eragonově úžasu krátce a hlasitě zasyčel.

Angela zvedla oči od ponožky s vlažným sebejistým výrazem. "Píp píp," řekla.

Na okamžik si Eragon myslel, že na ni kočkodlak skočí. Na Grimrrově krku a tváři naskákaly temně rudé skvrny, nozdry se mu rozšířily a tiše na ni zaprskal. Ostatní kočkodlaci se přikrčili s ušima těsně přitisknutýma k hlavě, připraveni se na ni vrhnout.

Eragon uslyšel, jak přítomní po celém sále povytáhli čepele z pouzder.

Grimrr ještě jednou zasyčel, pak se od bylinkářky odvrátil a pokračoval v chůzi. Když poslední kočkodlak v řadě míjel Angelu, zvedl tlapu a kradmo se ohnal po šňůrce příze, která visela z Angeliných jehlic, jako by to udělala rozpustilá domácí kočka.

Safira byla stejně zmatená jako Eragon. Píp píp? zeptala se.

Pokrčil rameny, protože zapomněl, že ho nevidí. Kdo ví, proč Angela něco dělá nebo říká.

Grimrr konečně došel před Nasuadu. Zastavil se, zcela nepatrně sklonil hlavu, a dával tím najevo vrcholnou sebejistotu, dokonce namyšlenost, charakteristickou pro kočky, draky a některé urozené ženy.

"Paní Nasuado," promluvil. Jeho hlas byl překvapivě hluboký, vhodný spíše pro tlumené přerývané vrčení samce divoké kočky než pro chlapce, jemuž se podobal.

Nasuada také sklonila hlavu. "Králi Půltlapo, srdečně vás vítám mezi Vardeny, vás i celou vaši rasu. Musím omluvit nepřítomného krále Orrina. Nemohl vás přivítat, jak si přál, protože dosud se svými jezdci brání naše západní křídlo před skupinou Galbatorixových oddílů."

"Jistě, paní Nasuado," odpověděl Grimrr. Jeho ostré zuby se zablýskaly, když promluvil. "K nepřátelům se nikdy nesmíte obracet zády."

"Přesto… Čemu vděčíme za nečekané potěšení z této návštěvy, Vaše Výsosti? Kočkodlaci byli vždy pověstní svou uzavřeností a samotou i tím, že se nezapojují do sporů své doby, zvláště pak od pádu Jezdců. Člověk by skoro řekl, že se váš rod za posledních sto let stal spíše legendou než skutečností. Proč jste se tedy teď rozhodli ukázat?"

Grimrr zvedl pravou paži, ukázal na Eragona ohnutým prstem zakončeným drápovitým nehtem, a vyrušil ho tak z poslední série bdělých snů, která se týkala urgala, trpaslíka a dvou mečů vyrobených z ledu.

"Kvůli němu," zavrčel kočkodlak. "Jeden lovec nezaútočí na jiného, dokud ten druhý neukáže svou slabinu, a Galbatorix nám tu svoji už ukázal: nezabije Eragona Stínovraha ani Safiru Bjartskular. Dlouho jsme čekali na tuto příležitost a hodláme se jí chopit. Galbatorix se naučí z nás mít strach a nenávidět nás a nakonec si uvědomí, jak velkou učinil chybu, a pozná, že to my jsme odpovědní za jeho zkázu. A jak lahodná bude tato pomsta, lahodná jako sousto jemného masa z mladého kance."

"Nadešel čas, lidé," pokračoval kočkodlak, "aby všechny rasy, dokonce i kočkodlaci, společně povstaly a ukázaly Galbatorixovi, že nezlomil naši vůli bojovat. Přidáme se k vašemu vojsku, paní Nasuado, jako nezávislí spojenci a pomůžeme vám toho dosáhnout."

Eragon nedokázal poznat, co si myslí Nasuada, ale on sám byl kočkodlakovou řečí ohromen stejně jako Safira.

Po krátké odmlce Nasuada řekla: "Vaše slova velmi lahodí mému sluchu, Výsosti. Dříve, než budu moci přijmout vaši nabídku, mi však musíte odpovědět na jisté otázky, pokud souhlasíte."

S nádechem neochvějné lhostejnosti Grimrr mávl rukou. "Souhlasím."

"Musím přiznat, že vaše rasa byla tak tajuplná a tak nepostižitelná, že jsem o Vaší Výsosti až do dnešního dne neslyšela. Vlastně jsem ani nevěděla, že máte nějakého vládce."

"Nejsem stejný král jako ti vaši," odvětil Grimrr. "Kočkodlaci zpravidla upřednostňují samotu, ale dokonce i my si musíme zvolit vůdce, když jdeme do války."

"Chápu. Mluvíte tedy jménem celé svojí rasy, nebo pouze za ty, kdo přicestovali s vámi?"

Grimrrova hruď se vzedmula a zatvářil se, pokud je to vůbec možné, ještě samoliběji. "Mluvím jménem celého svého druhu, paní Nasuado," zapředl spokojeně. "Každý zdatný kočkodlak v Alagaësii sem přišel bojovat - kromě těch, kteří pečují o mladé. Je nás málo, ale nikdo se nevyrovná naší zuřivosti v boji. A velím také jednotvarům, i když nemohu mluvit jejich jménem, protože jednotvaři jsou stejně němí jako jiná zvířata. Přesto udělají to, co po nich budeme chtít."

"Jednotvaři?" podivila se Nasuada.

"Ti, které znáte jako kočky. Neumějí měnit svou podobu jako my."

"A oni podléhají vašemu velení?"

"Ano. Obdivují nás… což je zcela přirozené."

Pokud mluví pravdu, řekl Eragon Safiře, mohli by nám být kočkodlaci nesmírně užiteční.

Pak se Nasuada zeptala: "A co požadujete od nás výměnou za vaši pomoc, králi Půltlapo?" Letmo pohlédla na Eragona, usmála se a potom dodala: "Můžeme vám nabídnout tolik smetany, kolik si budete přát, ale mimo to jsou naše zdroje omezené. Pokud vaši bojovníci očekávají, že dostanou zaplaceno za své strádání, obávám se, že budou velice zklamaní."

"Smetana je pro koťata a zlato nás nijak nezajímá," opáčil Grimrr. Během řeči zvedl pravou ruku a ospalým pohledem si prohlížel nehty. "Naše podmínky jsou takové: každý z nás dostane dýku, se kterou bude moci bojovat, pokud už nějakou nemá. Každý z nás bude mít dvě soupravy brnění na míru - jedno pro boj, když stojíme na dvou, a jedno, když jsme na čtyřech. Nepotřebujeme žádnou jinou výstroj: žádné stany, přikrývky, talíře ani lžíce. Každému z nás slíbíte jednu kachnu, tetřeva, kuře nebo podobného ptáka na den a každý druhý den misku čerstvě nasekaných jater. I kdybychom se rozhodli, že své jídlo nebudeme jíst, necháte ho pro nás stranou. Pokud byste měli tuto válku vyhrát, pak každý, kdo se stane vaším dalším králem - a všichni, kdo získají tento titul po něm - bude mít na čestném místě vedle trůnu měkký polštář, kam se bude moci usadit jeden z nás, když budeme chtít."

"Vyjednáváte jako trpasličí zákonodárce," pravila Nasuada odměřeně. Naklonila se k Jörmundurovi a Eragon ji slyšel zašeptat: "Máme dost jater, abychom je všechny nakrmili?"

"Myslím, že ano," odpověděl Jörmundur stejně tlumeným hlasem. "Ale záleží na velikosti té misky."

Nasuada se napřímila na trůnu. "Dvě sady brnění je příliš, králi Půltlapo. Vaši bojovníci se budou muset rozhodnout, zda chtějí bojovat jako kočky, nebo jako lidé, a pak se řídit tímto rozhodnutím. Nemohu si dovolit vybavit je pro obojí."

Eragon si byl jistý, že kdyby Grimrr měl ocas, škubal by jím sem a tam. Takhle ale kočkodlak pouze změnil postoj, jako by nevydržel stát tak dlouho na jednom místě. "Dobrá, paní Nasuado."

"Je tu ještě něco. Galbatorix má všude své špehy a zabijáky. Proto se můžete přidat k Vardenům pouze za podmínky, že dovolíte, aby jeden z našich kouzelníků prozkoumal vaše vzpomínky. Musíme se ujistit, že Galbatorix nad vámi nemá žádnou moc."

Grimrr si odfrkl. "Byli byste hloupí, kdybyste to neudělali. Pokud má někdo odvahu číst naše myšlenky, ať to učiní. Ale ne ona," zdůraznil a otočil se, aby ukázal na Angelu. "Ona nikdy."

Nasuada zaváhala a Eragon viděl, že se chce zeptat proč, ale ovládla se. "Domluveno. Okamžitě pošlu pro kouzelníky, abychom mohli tuhle věc co nejdříve vyřešit. Podle toho, co zjistí - a nebude to nic nežádoucího, tím jsem si jistá -, mi bude ctí ustanovit spojenectví mezi vámi a Vardeny, králi Půltlapo."

Při jejích slovech všichni lidé v sále včetně Angely propukli v jásot a začali tleskat. Dokonce i elfové vypadali potěšeně.

Kočkodlaci na to však nijak nereagovali, jen sklopili uši dozadu kvůli nepříjemnému hluku.


Super ne?
Už se nemůžu dočkat až ta knížka dojde k nám...



Škemring xD

12. listopadu 2011 v 10:29 | Mischa |  Moje kecy
Já vím co si teď říkáte... je to trapný, nudný, vadný a kdo ví jaký ale i přesto bych vás chtěla poprosit aby jste hlasovali..

TADY pro LEvo - HRDINA

Myslím si, že tenhle song si vaši podporu zaslouží :)